Jdi na obsah Jdi na menu
 


6 problémů - 6 řešení

Agresivita, značná nervozita, sklony k utíkání, bojácnost - to je jen několik málo z problémů, které spolu mívají majitelé se psy. Vysvětlení těchto problémů v každodenním soužití se psem většinou nemusíme hledat nijak dlouho: "Nedostatek podřízenosti psa," říká Gabi Heckerová. Kynologická pedagožka z Eifelu zažívá ve svých návštěvních hodinách opakovaně stejné scény: Vynervované majitele psů, kteří se svými miláčky už podnikli všechno možné i nemožné - počínaje hodinami her pro štěňata až po výcvik dospělých psů, a to všechno samozřejmě pod "kvalifikovaným" vedením. Ale:nedostatečná schopnost prostadit se a někdy také značná dávka špatně chápané lásky ke psům dovedou obrátit i ty nejlepší úmysly vniveč. Výsledek je nasnadě: "Každý majitel jednou rezignuje a bezmocně zjistí, že jeho pes je rváč, který se pustí do boje s každým jiným psem, nebo že mu ničí zařízení bytu, musí-li občas zůstat doma sám."

Tyto problémy mají jediné řešení: správnou výchovu.

"Na svých seminářích pracuji zcela na přirozeném principu smečky," vysvětluje Gabi Hecková. V souladu s ním je vůdcem smečky ten, kdo se vyznačuje správnou směsí síly, dominance a inteligence. Zbytek smečky mu je podřízený - a vzniká jasná struktura. Budeme-li tuto strukturu používat správně, podaří se nám i problémové psy zakrátko převychovat na přátelské, mírumilovné a poslušné. Jediným předpokladem je důslednost - a to den co den!

Majitelé většinou bojují s šesti běžnými problémovými skupinami - uvádíme proto šest rad odborníka, jak tyto problémy vyřešit:

Pes táhne na vodítku1

Vůbec není potřeba, aby svého majitele za sebou tahalo již štěňátko. Lehké korekce správně dávkovaným trhnutím vodítkem - a pes rychle tento zlozvyk opustí. "Pokud ne, znamená to, že působení majitele je příliš slabé nebo není dost důsledné," říká Gabi Hecková. "Největší chybou bývá běžný postup mnoha majitelů: Jednou je něco zakázáno a pak zase dovoleno. Žádný pes nechápe, co se od něj vlastně chce." Majitel prostě nebere svého psa dostatečně vážně!

Podstatně těžší je to u dospělého psa: ten se většinou za celou řadu let naučil, jak svého dvounohého partnera ve smečce ignorovat. Pes je jednoznačně vůdčí osobností jejich vztahu. "Nyní je třeba psa přesvědčit o opaku - a to každou vteřinu, kdy je na vodítku. Jedině se stoprocentní důsledností ho můžeme naučit, aby i ve velmi vzrušující situaci spořádaně zůstal u nohy svého pána. A mimochodem - takhle malá bitva bývá úspěšně rozhodnuta jen na několik dní!"

Agresivita vůči ostatním psům a lidem2

Pes, která má sklony stát se alfa-zvířetem ve smečce, zanechá agresivního chování vůči lidem nebo psům jedině v případě, že je jeho majitel dominantní. U osob s malou schopností se prosadit se toto šéfovské chování jejich psů ještě zesiluje.

Tak tedy:vrozené pudy "dominanci" a "agresivitu" lze dobře rozpoznat již ve štěněčím věku a důsledným vedením psa je lze do značné míry omezit. "Štěňata s těmito projevy chování musíme korigovat a usměrňovat již při hře. Hrubé pokusy utlačovat ostatní psy vždy ihned potlačíme v zárodku. Fáze vtiskávání a socializace u štěněte jsou nejdůležitější stadia vývoje psa."

Pozadí: boje vyšší hierarchické postavení mezi psy - především v přítomnosti majitele - jednoznačně ukazují, že pozice psa je nejasná. Stále ještě vidí šanci, že bude moci zaujmout vyšší pozici v rámci hierarchického uspořádání jeho smečky. Říci si "To přece psi mezi sebou dělají" je zcela nepřijatelný komentář této situace. Nežijeme totiž ve volné přírodě, ve které by musel náš pes bojovat o přežití, ale v civilizovaném světě. Každý pes musí vědět, že má ve společné smečce s lidmi nejnižší postavení. Neměl by mít zapotřebí bojovat jakýmkoliv způsobem o vyšší postavení ve smečce - od toho jsme tady přece my a my jsme to našim psům dlužni. Za to nám děkují tím, že nás respektují."


Obrana teritoria 3

Nic neničí nervy víc než pes, který neustále běhá za plotem sem a tam a každého kolemjdoucího by chtěl štěkáním hned zastavit - nebo který začne divoce štěkat, jakmile zazvoní zvonek u domovních dveří. Také zde je příčinou problémů mezi člověkem a psem chybějící výchova. Pokud se pes takto projevuje v přítomnosti svého majitele, je zřejmé, že nemá ve smečce podřízené postavení. U volně žijících vlků by v případě blížícího se nebezpečí alfa- vlk varoval smečku právě tímto způsobem. Kdo by tedy měl štěkat, když zazní zvonek u dveří? Zde pomáhá jen důsledná korekce psa v okamžiku, kdy se nežádoucí projev chování projeví.

A mimochodem - úplně jiné je to v situaci, kdy je pes sám doma. To je okamžik, kdy je pozice vůdce smečky volná, pes ji pro tu chvíli přejímá - a v případě potřeby také vetřelce zahnal.

Dále platí, že lidé většinou nezacházejí správně se psy, kteří mají doma sklon bránit si své teritorium. Lidé tyto psy většinou příliš hladí, rozmazlují a personifikují.


Lov a pytlačení 4

Správnou výchovou je možné odnaučit jeho koníčku i psa s vysloveně vyjádřeným loveckým pudem: v jeho případě totiž pudy jednoznačně potlačují jeho poslušnost. Toto chování majitelé často nevědomky podporují v okamžicích, kdy se pse na procházce dostane do kontaktu se zvěří. Snaha odlákat pozornost psa pomocí jeho oblíbené hračky nebo pamlsku bývá většinou neúspěšná , protože pes obvykle reaguje na zvěř až mimo dosah možného působení svého majitele.

Vhodné nejsou ani často opěvované pomůcky jako obojek Halti nebo diskové kotouče; ty lze používat k výchově jen u snadno ovladatelných psů bez loveckých sklonů.

Majitelé psů s výraznými loveckými pudy potřebují spousty trpělivosti. Měli by se proto obracet vždy jen na odborníky, kteří se specializovali n korekci psů s nápadným chováním. Každý jistě pochopí, že posilování loveckých vloh v mládí, například výcvikem k loveckým zkouškám u psů, kteří nebudou využíváni pro praktický lov, je cestou přímo do pekla. Přesto se tak u mnoha plemen děje doposud.

Strach z odloučení, štěkání, ničení předmětů5

Problémy plynoucí z odloučení psa se vyskytují všude tam, kde majitel nechává psa samotného.Projevují se například odmítáním potravy, dlouhodobým naléhavým štěkáním nebo dokonce sklony ničit věci.

Dalším nežádoucím aspektem je agresivita. V situacích, jež v nich vzbuzují strach, se psi chovají agresivně, pokud se cítí ohroženi a nemohou se zdánlivému hrozícímu nebezpečí vyhnout. Fobie jsou podobné panice a jsou to reakce ze strachu; do takového stavu se pes může poměrně snadno dostat za bouřky nebo zaslechne-li výstřely. Zvíře pak často zareaguje tzv. stereotypiemi - opakovaným prováděním určitých sekvencí chování (pes si například honí vlastní ocas nebo běhá neustále dokolečka).

Chování vyvolané strachem bychom nikdy neměli vědomě ani nevědomky odměňovat ani trestat: tím se nežádoucí projevy jen zesilují. Jestliže hledá ochranu u svého majitele, ten ho ve snaze utěšit ho pohladí. Následky uvedeného lidského chování jsou nasnadě: Pes si povšimne, že ho za jeho bojácné chování odměňujeme. A následky - podporuje tak (i když zcela nechtěně) poruchu jeho chování.

Gabi Hecková doporučuje jako metodu nápravy systematickou desizibilizaci a podmiňování opačným směrem. Profesionální pomoc nebo přinejmenším návod bývají v takové situaci nutné.


Spolehlivé přivolání v každé situaci 6

Přivolání je jedním z nejdůležitějších povelů, které musí pes zvládnout. A tento povel patří mezi nejobtížnější. Pes se musí naučit poslechnout (stejně jako jiné povely) ihned a po jediném vyslovení povelu. Celou situaci nám ozřejmí, podíváme-li se na ni z hlediska psa: Pokud majitel netrvá na okamžitém provedení příkazu, pes to chápe jako absolutní slabost a ztrátu prestiže. To samozřejmě platí také doma: Nikdo nemůže od svého psa chtít, aby se z plného běhu ve vzrušující situaci na povel ihned vrátil, když i v bytě ho musíme oslovit několikrát. Čeho dosáhneme touto nedůsledností ve výchově? Psa tak vychováváme k neposlušnosti!


Tady k tomu poslednímu přivolání v každé situaci se mi osvědčilo, že je mnohdy mnohem jednodušší naučit psa povel "Lehni" takové zalehnutí je pro psa mnohem jednodušší než kdyby se měl v té rychlosti, když například něco pronásleduje otočit. Například u loveckých plemen se to hodně vyplácí. Tím nechci říct, že se povel "Ke mně" dá nahradit povelem "Lehni" , ale v některých případech vám to může hodně pomoct.