7 triků k poslušnosti
1.Řetězec náhod
Pozorujte svého psa na procházce, při hře, a když se pohybuje volně po domě a po zahradě. Pokaždé jakmile náhodně udělá něco, co jste ho vždycky chtěli naučit, zavolejte na něj svůj povel a ihned ho důkladně pochvalte.Jako příklad si uveďme třeba aportování: Pes si hraje s míčem a přibíhá k nám. Jestliže v tomto okamžiku zavoláme " Přines - ták je hodný!" a budeme mít přehnanou radost, pes nám porozumí. Často se takovéhle "náhodné" drezury dostanou k cíli podstatně rychleji a lépe než namáhavě trénované lekce.
2.Trik s gesty
Spojíme zvukový povel se stále se opakujícím a stejným držením těla nebo pohybem či mimikou. Pes se tak naučí, že například povel "Ke mně!" je spojen s ukazováčkem namířeným k zemi a s mírným předklonem majitele.Výhodou takto spojených povelů je například to, že pokud pes jednou povel nezaslechne (vzdálenost nebo hlasitý hluk v okolí) nebo má problémy se sluchem, což se u starších psů stává často, dokáže správně reagovat i na povel vydaný jen odpovídajícím gestem. A pak budete vděčni za to, že jste svého psa včas naučili reagovat na optické podněty.
3.Trik s posilováním
Každý úspěch podporuje a rozvíjí ochotu psa a učit. Určitě existuje cvik, který bude pes dělat vždy a všude(například "Sedni!" ne "Dej pac!") Na tom bychom měli stavět v okamžiku, kdy už vůbec nic jiného nejde. Svého psa budeme vždy nadšeně chválit, jako kdyby udělal něco zcela jedinečného a velkolepého.Občas můžeme psovi dát i pamlsek. Pak se bude na příští lekci lépe soustředit a brzy bude ovládat více povelů a spolehlivě, než kdyby se na další lekce vůbec netěšil a neměl do nich chuť.
4.Trik s důsledností
Jakoukoli stopu nedůslednosti svého pána nebo paničky pes využije - okamžitě a zcela bez zábran. Proto bychom nikdy neměli ukončovat lekci dříve, než ji pes splní k naší spokojenosti. V případech nouze můžeme sáhnout po náhradním cvičení - důležité je, aby bylo úspěšné! V takových případech můžeme a musíme i po jemném a přiměřeném násilí: Jestliže pes například tvrdohlavě odmítá naskočit do auta, zvedneme ho do něj. Jestliže pes nechce jít u nohy donutíme ho k tomu vodítkem. Důležité je, aby pes pochopil, že mu jeho tvrdohlavost a odmítání nepomohou. Pes musí pochopit, co od něj očekáváme, a také to, že jeho vzpírání se nemá smyls. Jakmile si pes jednou jedinkrát prosadí svoji vůli, bude se o to pokoušet stále znovu. Jestliže je tím tvrdohlavějším majitel, pes to zkusí jenom jednou a pravděpodobně nikdy více.
5.Trik dokonalosti
Psa bychom nikdy neměli hubovat a trestat za něco, co neudělal - to by nikdy nepochopil. Jestliže na zavolání nepřijde, je jakékoliv hubování zbytečné - dokonce nebezpečné, protože výtky si spojuje s tím, co právě dělá - například se čicháním...Energetické "Ne!" má smysl jedině tehdy, když pes něco aktivně dělá špatně. Opomenutí a zanedbání musí skončit bez hubování - musíme je tedy ignorovat.
6.Trik se zaslouženou chválou
Psa ovšem chválíme jedině tehdy, když předtím splnil, co jsme očekávali. Nikdy ho nechválíme za to, že (v našich očích poslušný) pes něco neudělal. Jestliže například spořádaně poklusává a nenechá se jinak ovlivnit psem na druhé straně ulice, bude ho chvála velmi rozčilovat, protože nezná její důvod. Bohatou chválu a odměnu si zaslouží jedině v případě, že splní povel, který mu vydáme.Chválíme ho za "dobrý" čin, ne za pasivní "nedělání špatného".
7.Trik s malým krůčky
Budeme-li psa trvalým výcvikem přetěžovat, způsobíme, že bude neschopný se něčemu učit. Jednotlivé lekce by nikdy neměly trvat déle než 15min. Cvičit můžeme častěji v kratších intervalech. Od psa navíc nikdy nesmíme požadovat víc, než je tělesně a duševně schopen splnit . Jinak by frustrace obou zúčastněných úplně zkazila radost ze společného cvičení. Než začneme s novou lekcí, ukážeme psovi, jak je skvělý tím, že ho necháme projít jednoduchými cviky (například "Sedni!") a budeme z nich mít ohromnou radost, jestliže je provede správně. V tom se psem velmi podobá člověku: Když se učí rád a s chutí, učí se rychleji!